Parozábrana v obytné dodávce - ano nebo ne?

Při stavbě obytné dodávky se často objevuje otázka, zda je potřeba používat parozábranu. Zatímco v tradičních stavbách je parozábrana běžnou součástí zateplení, v dodávce je situace úplně jiná. Důvodem je specifická konstrukce plechové karoserie, nosníky a dutiny, které jsou propojené s venkovním prostředím. Jak tedy přistoupit k izolaci a má parozábrana v dodávce smysl?

Co je parozábrana, a k čemu slouží?

Parozábrana je vrstva, která zabraňuje pronikání vodních par do izolace. Její hlavní funkcí je minimalizovat kondenzaci uvnitř stěn a stropu, kde by mohlo docházet k tvorbě plísní a ztrátě izolačních vlastností materiálů.

V budovách se parozábrana používá proto, že interiér má vyšší relativní vlhkost než venkovní prostředí, a bez parozábrany by vodní pára pronikala do izolace, kde by se při ochlazení mohla srazit a vytvořit vlhkost. Tento princip ale v dodávce nefunguje stejně.

Je dodávka difuzně otevřená nebo uzavřená stavba?

Není to ani jedno. Tradiční domy se často řeší jako difuzně otevřené nebo difuzně uzavřené konstrukce. Difuzně uzavřená stavba má parozábranu, která všechnu vlhkost směruje do větracího systému. Difuzně otevřená stavba zase umožňuje vlhkosti postupně unikat skrze stěny. Dodávka je ale něco jiného - není ani jedno.

• Plechová karoserie je zcela neprodyšná – neumožňuje difuzi vlhkosti skrz stěny jako difuzně otevřená stavba.
• Zároveň však obsahuje mnoho otvorů, netěsností a dutin – nelze ji hermeticky utěsnit jako difuzně uzavřenou stavbu.

Z toho vyplývá, že v dodávce nelze efektivně aplikovat koncept ani difuzně otevřené, ani difuzně uzavřené konstrukce. Místo toho je nutné zajistit, aby vlhkost mohla kontrolovaně unikat, ale zároveň nevznikala kondenzace uvnitř izolace.

Proč je parozábrana v dodávce problematická?

Aby se parozábraně dalo říkat parozábrana a plnila svůj účel, musí být zpracována skutečně precizně - bez jakýchkoli netěsností, které by dovolily prostup vlhkosti do izolace.

Dodávka ale není dům. Situace v ní je úplně jiná než u zděných nebo dřevěných konstrukcí. Existuje několik faktorů, které komplikují použití parozábrany v dodávce:

1. Nemožnost vytvořit 100% těsnou bariéru – Dodávka má mnoho otvorů, dutin a nosníků, které jsou propojené s venkovním prostředím. Jakékoli nedokonalosti v parozábraně způsobí, ,že se pod parozábranu dostane vlhkost, která ale nebude mít kudy uniknout.  I kdybyste zamezili pronikání vlhkosti do izolace ze strany interiéru (ani to se vám spíš nepodaří než podaří), nezamezíte pronikání vzduchu a srážení vzdušné vlhkosti v prostoru za parozábranou, protože by to znamenalo nutnost dokonale ucpat všechny otvory a odtokové kanálky v dodávce, což ale samozřejmě nechcete.
2. Rychlé teplotní změny – Plechová karoserie se rychle zahřívá i ochlazuje. Pokud by byla někde instalovaná nefunkční parozábrana, mohla by vlhkost zkondenzovat uvnitř izolace, odkud by se těžko odváděla.
3. Nosníky a dutiny nelze efektivně izolovat – Tyto prostory jsou propojené s venkovním prostředím otvory pro odvod vody, které nelze utěsnit. Vlhkost se tedy vždy bude moci dostat dovnitř a parozábrana způsobí, že se zde uzavře bez možnosti vyschnutí.

Parozábranu v dodávce udělat lze, ale pouze lokálně na malých částech, tam kde máte možnost je efektivně uzavřít. Například můžete parotěsně zavřít izolaci na větších plochách, třeba na větších panelech plechu mezi nosníky. Otázkou ale je nakolik to má smysl. Nicméně představa, že se vám v celé dodávce povede udělat parozábranu tak, aby byla funkční a nebyla spíš ke škodě než užitku, je lichá. 

Co tedy použít, když ne parozábranu?

Místo pokusů o hermeticky uzavřenou parozábranu, které skončí v lepším případě jen zbytečnou prací a "parozábranou" neplnící svůj účel, je lepší použít chytrou kombinaci izolačních materiálů a odvětrání:

1. Použít materiály, které neabsorbují vlhkost – například izolace K-Flex, které jsou nenasákavé, lze je přímo nalepit na plech, kde nenechají prostor pro srážení vlhkosti (v místech kde jsou nalepeny).
2. Nezavírat dutiny a nosníky, ale nechat je větrat a nechat vlhkost odtékat a odvětrávat – Vlhkost se tak nebude kumulovat uvnitř karoserie a v izolaci.
3. Zajistit větrání – Střešní okna, střešní ventilátory, boční okna a další větrací otvory pomáhají regulovat vlhkost uvnitř interiéru. Není od věci zajistit také provětrání prostoru za obkladem, třeba vhodně umístěnými ventilačními mřížkami.
4. Zajistit větrání - ano, píšeme to znovu, protože nic lepšího s tím prostě neuděláte.