Nezapomněli jste na něco?

Košík0

Zavřít

V košíku nemáte žádné zboží.

Tipy k cestování

Tři měsíce s kojencem v obytné dodávce

23.01.24 Martin Kolčaba 2386x přečteno

Na první větší cestu obytným autem s prckem jsme vyjeli, když Tobíkovi, našemu synovi, bylo půl roku. Původně jsme chtěli jet na měsíc, ale nakonec jsme byli tři měsíce a domů se nám moc nechtělo. Pobyli jsme hlavně v Bosně a Řecku, a v tomhle článku bych chtěl shrnout naše zážitky i zkušenosti.

Sdílet



Tři měsíce s kojencem v obytné dodávce

Dítě = útrum s cestováním?

  • "Tak jste docestovali, co?" 
  • "... a vy s ním chcete jet tam a tam?"
  • "... a to chcete jet na tak dlouho?"
  • "... a co když se něco stane?"

Asi jako všichni jsme si už před narozením malého od okolí vyslechli podobné poznámky. Naštěstí na podobné řeči moc nedáme a tak jsme věděli, že pokud se nevyskytne něco nečekaného, nedocestovali jsme. Samozřejmě, bude to složitější, náročnější a jiné, ale půjde to. To se nám naštěstí potvrdilo.

Jak jsme zjistili, že větší cesta nebude problém

Tobík, náš první syn, se narodil v březnu roku 2022. Nechali jsme ho pár týdnů rozkoukat se na tomhle světě, a v jeho dvou měsících jsme společně začali podnikat první oťukávací výlety obytnou dodávkou abychom zjistili, jak nám to ve třech půjde. Nejdřív na jednu noc, pak dvě, pak víc - a to už jsme nabyli jistotu, že nebude problém vyrazit na delší cestu.

Máme štěstí v tom, že Tobík auto snáší od narození dobře. Autosedačka často byla jediným místem, kde dokázal usnout, a protože našeho obytného Sprintera používáme jako jediné auto, možná si na hluk a vibrace toho vehiklu zvykl už před narozením.

Na kratších výletech to šlo, tak jsme si řekli, že tedy vyjedeme na delší dobu a poprvé ve třech za hranice - do Bosny a Řecka. Na měsíc, a pokud to dobře půjde, tak na dva. Nakonec z toho byly tři měsíce plné občasných drobných starostí, ale hlavně krásných společných zážitků. 

Protože jsme vyjížděli když Tobíkovi bylo 6 měsíců a vraceli se, když mu bylo 9 měsíců, dá se říct, že v době návratu měl za sebou třetinu života na cestách, a to už mu nikdo neodpáře. :)

Jakým autem jezdíme?

Ať máte představu jak velkým autem jsme jeli - máme obytnou vestavbu ve staré dodávce Mercedes-Benz Sprinter 312D z roku 1999 (střední velikost). Pokud vás o autě zajímá víc, koukněte na samostatný článek a video s prohlídkou.

Mercedes-Benz Sprinter 312D 4x4 s obytnou vestavnou, velikost L2H2

V době stavby dodávky jsme rodinu neplánovali, takže ač má tři místa na jízdu, původně byla stavěna pro dva lidi na používání i spaní. 

Z toho vyplívá i pro cestování s kojencem limitující rozložení vestavby, což se týká zejména míst k sezení. Vepředu máme dvě místa - sedadlo řidiče a spolujezdce, a třetí sedadlo je vzadu. Aby na Tobíka dosáhl aspoň jeden z nás, jezdí vedle mne v autosedačce na sedadle spolujezdce, a Lenka sedí na zadním sedadle. Nic moc, ale dá se.  

Co se spaní týká, Tobík je z domova zvyklý spát v posteli s námi. V autě sice máme postel koncipovanou pro dva, ale na cestě byl Tobík ještě malý, tak jsme se vešli. (teď, v době psaní článku, jsou mu skoro dva roky, na postel už se všichni nevejdeme a je potřeba, aby na něj Lenka za jízdy dosáhla - proto řešíme menší přestavbu auta abychom se vešli, ale o tom v jiném článku...)

TAK HURÁ DO BOSNY A ŘECKA - JAK PROBÍHALA CESTA?

No dobře, zkusili jsme si, že by to i ve třech mělo nějak jít, a budeme moci vyrazit.

Jak jsme plánovali cestu

Moc neplánujeme. Před každou cestou si nahážeme do mapy místa, která bychom rádi viděli pokud pojedeme kolem, ale nebereme to jako mantru. Náš "plán" tedy vypadal zhruba takhle:

  • Mimo sezónu - v sezóně je horko a všude davy lidí, proto nejraději jezdíme mimo ni. Vyráželi jsme tedy v září a vraceli se v prosinci.
  • Na měsíc, když to půjde, tak na dva. Nakonec to byly tři.
  • Ideálně bez kempů - kempům se snažíme vyhýbat, máme rádi volnost, nezávislost a klidné místa v přírodě bez lidí. A třeba v říjnu v Řecku je většina kempů stejně už zavřená.
  • Nejdelší čas chceme strávit v Bosně a Řecku - to jsou (minimálně mimo sezonu) země volnému kempování zaslíbené.
  • ... kde budeme spát? To neplánujeme vůbec, místa na spaní hledáme za pochodu.

Klíčové ale bylo plánování přesunů na správný čas

Jediné, co jsme plánovali trochu víc, byly přesuny. Když jsme vyjížděli, Tobík kromě nočního spánku spal ještě třikrát přes den, víceméně v pravidelné časy. Počet denních spánků se pak zredukoval na dva, což mu naštěstí vydrželo až do konce výletu. 

V noci jezdím nerad, na časy denních spánků jsme se tedy snažili plánovat nejdelší přejezdy bez zastávek - při vypnutí motoru se vždycky vzbudil, a to nechcete... :) 

Tak, jedeme

Je 14. září 2022, auto nabalené , voda i nafta natankovaná, doma vše zkontrolované, a my můžeme vyrazit. O zásadních věcech a výbavě, co jsme v souvislosti s prckem měli s sebou, se dočtete v samostatném bloku níže.

Cestu samotnou a navštívené země si popíšeme jen telegraficky a pro ilustraci, účelem článku je předat zkušenosti z cestování s tím několikaměsíčním stvořením - podrobnější cestopis si necháme na jindy. 


Pokud vás cesta jako taková nezajímá, skočte rovnou k bloku PRAKTICKÉ POZNÁMKY Z PRVNÍ CESTY S DÍTĚTEM.


ČR > Chorvatsko

S jedním přenocováním na benzínce v Rakousku jsme dojeli do vnitrozemí Chorvatska, kde jsme strávili několik dní. Nesměla chybět návštěva bývalé podzemní letecké základy Željava, a šotoliny po cestě do hor nad ní.

Bosna a Hercegovina

Bosna byla spolu s Řeckem naším hlavním cílem a strávili jsme tu dohromady zhruba měsíc. Užili jsme si vodopády na řece Una, několik dní v přírodním parku Blindinje, dalších několik dní v klidu pohoří Krug plném divokých koní, návštěva Mostaru, a nucená několikadenní zastávka v kempu v Sarajevu kvůli řešení komplikací s autem. A taky pravidelný burek ke svačině, bosenská káva servírovaná do džezvy, fajn lidi, nízké ceny... Nebudu se dál rozplývat, ale potřebuju sem co nejdřív zpátky, naštěstí je to "za rohem" :))

Pokud budete jezdit mimo silnici, dávejte pozor na miny, pořád jich je tu celkem dost. Minová pole jsou občas dobře značená, občas hůř. Pokud si například v horách nejste jistí, držte se tam, kde evidentně jezdí místní.

Černá Hora

Stejně jako v roce 2018 jsme to vzali krásnou panoramatickou cestou z Plužine do Žabljaku, která vede skrz pohoří Durmitor. V Durmitoru jsme strávili dva nebo tři dny, další dva dny na parkovišti u moře někde u města Budva, a jedeme dál.  

Albánie > Severní Makedonie

Oběma zeměmi jsme projeli během pár dní (dva dny v Albánii, tři v Makedonii u jezera) a těšili se na Řecko.

Řecko

Postupně jsme se dostali do hlavní destinace. Řecko, konkrétně poloostrov Chalkidiki. Tady jsme chtěli už méně jezdit, a víc si užívat moře, mořský vzduch a pobyt na sluníčku. Dorazili jsme v říjnu, kdy je tu za mne ideální počasí - už není horko ale ani zima, koupat a ještě dá, a je tu spousta krásných a mimo sezonu prázdných pláží, šumění moře a klid. 

Potkali jsme tu také kamarády z ČR, kteří jsou na cestách dlouhodobě, ve svém obytňáku s alkovnou teď bydlí čtvrtým rokem a užívají si svobody, třeba k tomu taky jednou dospějeme. :) Strávili jsme spolu celkem několik týdnů a bylo to super.

Cesta zpět - Bulharsko > Rumunsko > Slovensko > ČR

Začátkem prosince jsme se začali vracet. Chtěli jsme ještě navštívit ještě rodinu na Slovensku, takže jsme to vzali přes Bulharsko a Rumunsko, které jsme víceméně jen projeli, byť jsme tam strávili zhruba 4 dny. Zatímco v Řecku jsme se ještě v den odjezdu koupali, o den později v Bulharsku jsme měli -2°C a sníh.

PRVNÍ CESTA S DÍTĚTEM - PRAKTICKÉ POZNÁMKY, TIPY NA VYBAVENÍ A FAQ


PRAKTICKÉ POZNÁMKY

Pravidelné kontroly u pediatra

Kontroly u pediatra jsou po narození časté, a jednu nebo dvě jsme kvůli cestě promeškali. Naše pediatrička o všem věděla předem a protože Tobík od začátku neměl žádné zdravotní problémy a vývoj probíhal dobře, nechali jsme kontroly až po návratu. 

Začněte zlehka

Nejdřív na den, pak na dva, pak delší výlety, a podle toho uvidíte, jestli se dají čekat problémy na delší cestě. Díky tomu si zkusíte:

  • jak prcek reaguje na delší cestu autem
  • jestli vám v autě něco nechybí nebo naopak nepřebývá
  • jak se s ním v autě dá fungovat, jestli nebude potřeba něco změnit na vašem zaběhlém režimu

Pak by vás na delší cestě nemělo nic překvapit. Sami jsme začínali tak, že jsme jezdili kempovat pár desítek kilometrů od domova, abychom si vše vyzkoušeli.

Nezapomeňte na cestovní pas pro dítě

Doby, kdy dítě stačilo zapsat do cestovního pasu některého z rodičů, jsou pryč. Před odjezdem jsme tedy Tobíkovi vyřídili cestovní pas. Do některých zemí (v rámci EU) by mu stačil občanský průkaz, ale do jiných kam jsme jeli už ne. Pas je tedy jistota a vyřízení není složité. Podrobnosti si snadno dohledáte, jen na pas nezapomeňte, než vyrazíte.

Vývojové milníky - připravte se na to, co může přijít po cestě

Je dobré vědět, s čím po cestě počítat co se vývoje dítěte týká. Co potkalo s Tobíkem nás?

  • začal lézt - brzy mu přestalo stačit být na posteli nebo venku na podložce (samostatný odstavec), a chtěl se podívat dál. Hodilo se oblečení, které mu okamžitě nepromokne, když vycestuje na mokrou trávu, a ve kterém si nesedře kolena na horším povrchu.
  • začal sedět a sám jíst - měli jsme připravenou dětskou misku i lžičku pro první experimenty. A bryndáky a spoustu ubrousků... :)
  • začaly mu růst zuby - naštěstí to snášel dobře a probrečené dny a noci bez spánku se nekonaly
  • zredukoval spaní přes den - ze tří denních spánků se staly dva. Bylo potřeba se mu o to více věnovat a třeba z takového vaření se rázem stal zážitek plný multitaskingu

Plánování přesunů na spánek + jak přesuny probíhaly

Jak jsem psal výše, hodně nám pomohlo plánování delších přesunů na časy, kdy Tobík spal. Ze začátku to ještě byly tři denní spánky, později už jen dva.

Nepřesouvali jsme se ale jen během spánku, takže přestávky na kojení, "vyběhání" ať už na posteli nebo na podložce venku atd. byly nutnost. Mimo spánek se dalo jet zhruba půl hodiny až hodinu a půl, dle nálady malého velitele.

Občas to samozřejmě bylo složitější, protože zastavit prostě nešlo, typicky na dálnicích. Pokud se nedařilo Tobíka zabavit hračkami v autosedačce, holt si do další zastávky trochu pobrečel. 

Jak jsem zmínil, máme to trochu složitější v tom, že Tobík jezdí na sedadle spolujezdce, Lenka sedí na jednosedadle vzadu, a já řídím - já se mu tedy nemůžu během jízdy pořádně věnovat, a Lenka na něj nedosáhne. V současné době pracujeme na úpravách auta (zatím trojsedačka dopředu, do budoucna asi dvojsedačka dozadu).

Narušení domácích rutin

Doma to funguje nějak, na cestách to může být jinak. Spíš nepočítejte s tím, že to bude stejné. Ne vždy stihnete zastavit na spánek, ne vždy bude prcek spát tak dlouho, jako doma. Změna prostředí a jiný režim dělá své. Ze začátku to možná bude složitější, ale naučíte se s tím fungovat. 

Dávkování hraček

Hračky a dětské obrázkové knížky pro zabavení během přesunů i během dne. Je dobré jich mít víc, dávkovat je postupně, a neukazovat všechny najednou. Když se nějaké omrzí, na pár dní je schováte a vytáhnete jiné. A zda dalších pár dní sáhnete po těch původních, ze kterých jsou rázem nové a neokoukané hračky.

Počítejte s vyšší spotřebou vody

Té s dítětem spotřebujete o něco víc, a je dobré myslet na to, že ne všude lze vodu nabrat, a ne všude, kde nabrat jde, je pitná. Ale vždycky se nějak dalo. Máme 90 l nádrž nad podběhem, a jako rezervu a zároveň nádobu na přenos vody 12 l kanystr, a s vodou jsme vydrželi zhruba 5-7 dní. Pro případy nouze vozíme malý vodní filtr Sawyer, ale zatím jsme ho nepoužili. 

Přebalování, pleny a podložky

  • drželi jsme železnou zásobu jednorázových plen
  • stejně tak jsme měli dostatek látkových plen - ty jsme používali na utírání všeho možného i nemožného
  • přebalovací podložky se hodí nejen na přebalování, ale třeba i pro zamezení ušpinění postele při kojení
  • přebalovali jsme na posteli nebo na stole, přebalovací pult nebyl potřeba

Koupání a praní

Samostatnou sprchu přímo v autě nemáme a koupání jsme řešili jak se dalo. A vždycky se dalo. Někdy ve dřezu, jindy sprchou venku nebo v kempech (v těch jsme ale za ty tři měsíce strávili dohromady asi 6 nocí). Co bylo fajn byla skládací vanička z Lidlu - tam ji sice prodávali jako koš na prádlo, ale na cachtání na pláži posloužila dobře :)

Koupání jsme řešili jak se dalo.

S praním to bylo trochu horší. Měli jsme sice zásobu oblečení a látkových plen (kdo má dítě, ví...), ale vyprat jsme občas potřebovali, za ty tři měsíce asi čtyřikrát nebo pětkrát. Dvakrát jsme prali v kempu v Sarajevu, a asi třikrát pak ve veřejné prádelně v Řecku. Dalo se to, ale mít pračku v autě by bylo lepší - snad někde ve větším autě :)

Bezpečný terén na hraní

Dříve či později už prckovi nebude na hraní stačit postel ani auto, a bude ho to chtít vypustit ven. V tom nám dost pomáhala hrací podložka (viz níže) a když se začal vydávat i mimo ni, chtělo to hledat vhodný terén - bez odpadků, ostrých předmětů, bodláků a podobně, což byl na Balkáně občas problém :)

Toulaví psi

V Bosně, Albánii i Řecku je jich plno a narazíte na ně prakticky všude. Většinou jsou přátelští, ale chce to dávat pozor, nikdy nevíte co jsou zač a co udělají.


VYBAVENÍ, KTERÉ SE HODILO

Podložka na hraní

Super byla (dokud na ní malého šlo udržet :)) hrací podložka, kterou jsme měli s sebou. Měli jsme skládací pěnovou podložku značky Casmanito, která je měkká a nepromokavá. Využili jsme ji, když Tobík jen ležel, i později, když začínal lézt, a používali jsme ji prakticky denně. Výhody oproti běžným dekám a jiným řešením:

  • podložka je silná, měkká a především nepromokavá, takže jsme ji využívali i když venku bylo mokro
  • je řešená tak, že špinavou stranu složíte dovnitř tak, že neumaže "hrací" stranu (narozdíl třeba od rolovacích podložek)
  • je velká - po rozložení má cca 2 x 1,4 m, a složená je přitom stále relativně skladná
Durmitor v Černé Hoře a výhled z hrací podložky na koně.

Dětská chůvička - neocenitelný pomocník

Chůvička s kamerou s nočním viděním, bluetooth a bezdrátovým displejem, který má vlastní baterii, pro nás byla neocenitelným pomocníkem. Kamera zůstala v autě, a displej jsme měli u sebe - když malý spal, mohli jsme se se pohybovat v okolí auta nebo sedět venku, a přesto na něj stále vidět.

Hodně nám pomohlo nosítko

Dětské nosítko nám hodně pomáhalo už doma. Tobík často nechtěl spát jinak, než v něm. Pomohlo nám i na cestách, ať už při výletech, a nebo při uspávání. Do nosítka se hodily také sofshelové capáčky na zakrytí nohou, a Lenka měla speciální "nosicí" mikinu, pod kterou se vešel malý v nosítku - v chladnějším počasí neocenitelné.

V Bulharsku (Melnické pyramidy)

Během cesty se mu v nosítku postupně přestávalo líbit, takže jsme pak uspávali v kočárku.

Kočárek jsem brát nechtěl, ale nakonec byl super

Když jsme vyjížděli, Tobík kočárek nesnášel, nechtěl v něm být, nedokázal v něm usnout. Původně jsem kočárek brát nechtěl s tím že je to obrovská věc, která zabere spoustu místa v autě a nevíme, jestli ho využijeme. 

Lenka si ho na konec prosadila, a bylo to dobře. Tobík si na něj brzy zvykl, a pravidelně jsme ho v něm dvakrát denně uspávali na řeckých plážích. Posloužil nám i jako dětská jídelní židlička, kterou jsme s sebou neměli. Popravdě nevím, co bychom bez něj dělali.

Jídelní židličku jsme neměli, nahradil ji kočárek.

Cestovní dětská židlička by se hodila

My jsme ji neměli, a používali místo ní kočárek. Hodí se myslet na to, že i když dítě zatím samo nejí, nejspíš brzy začne, a víc jídla skončí všude kolem spíš než v žaludku. Dětskou židličku vyčistíte snadno, kočárek už o dost hůř.

První příkrmy a jídlo

Když jsme vyjeli, Tobík se jen kojil, ale po cestě jsme začínali s příkrmy. Měli jsme s sebou jak koupené hotové příkrmy ve sklenicích, tak i mixér NutriBullet, abychom po cestě mohli dělat vlastní. Dávali jsme i různé jogurty, kaše atd. 

Počítejte s tím, že víc jídla skončí všude jinde jen ne v puse - bryndáky s prostorem kam to všechno může padat a ubrousky jsou základ, hodí se také dětská jídelní židlička, která se snadno čistí. Myslete na to, že dítě si musí mít k jídlu kam sednout. My jsme židličku neměli, takže to bylo tak různě - venku na hrací podložce, na klíně u stolu v autě, v kočárku...

Tobík se učí jíst... :)

Vybavení lékárničky

Co se hodí mít pro prcka s sebou vám nejlépe poradí váš pediatr nebo dohledáte v chytřejších článcích na internetu, ale zmíním aspoň základ:

  • teploměr vhodný pro malé děti
  • léky na teplotu
  • kapky do uší a očí
  • sprej do nosu a odsávačka na hleny - tohle vám může ušetřit dost bezesných nocí

Zábranu na postel jsme opomněli a museli vyrobit po cestě

Zábranu na postel jsme s sebou neměli. V době odjezdu Tobík jen ležel. Pár týdnů po odjezdu se samozřejmě začal sám točit na břicho a lézt všude možně. Nedalo se nic dělat, dojeli jsme do Obi v Sarajevu, nakoupili pár dřevěných latí, a zábranu si vyrobili. Na betonovém stole někde u řeky v Bosně, a lakovali jsme ji a sušili na zrcátku ještě v Durmitoru v Černé Hoře. Nakonec posloužila dobře. Než pojedete, vyřešte si zábranu, ať to nemusíte řešit jak my... :)

Zábranu na postel jsme museli vyrobit po cestě.

Bílý šum na spaní

Bílý šum je na spaní super. Nechtěli jsem to řešit pouštěním šumu z telefonu, tak jsme měli "šumícího" medvídka na baterky, a využívali ho denně. Částečně odfiltruje rušivé zvuky zvenčí, které by prcka mohly vzbudit.

Noční světlo pro kojení a přebalování

Měli jsme svíticího zajíčka na baterie, u kterého šlo zapnout tlumené červené světlo. Díky němu bylo vidět na noční kojení, noční přebalování a podobně. 

Střešní ventilátor MaxxFan byl k nezaplacení

Byli jsme hodně rádi, že máme nad postelí střešní ventilátor MaxxFan Deluxe (+ video), a ne jen klasické střešní okno. Díky němu jsme i ve stále ještě teplém počasí dokázali auto rychle vyvětrat a udělat v něm o dost příjemněji. 


ČASTÉ OTÁZKY (FAQ)

Nebáli jste se vyrazit na cestu s tak malým dítětem?

  • Vždyť máte starý auto - auto je staré (1999), ale celkem spolehlivé a dobře opravitelné. Kdyby se stalo něco zásadního, máme pojištění s repatriací auta do ČR.
  • Co když by se malému něco stalo? - "něco" se může stát komukoli a kdekoli. Kdybychom promýšleli všechny černé scénáře, nejedeme nikam a kempujeme v nemocnici.
  • ... ale jedete přes nebezpečné země - přes takové země jsme nejeli.

To nepracujete? Jste rentiéři? Našetřili jste si? Jak to že vám bylo jedno jestli jedete na měsíc nebo na tři? 

Rentiéři nejsme, nenašetřili jsme si, a pracujeme. Ale pracujeme z většiny na dálku, přes internet. Je nám tedy víceméně jedno, jestli jsme doma nebo na cestách. Jinak bychom na takovou dobu odjet nemohli.

Pro mne to nebyl ani tak 100% výlet, jako spíš prostě žití na cestě. Sice jsme nebyli doma, ale práci jsem si vzal s sebou a musel jí věnovat 7-8 hodin denně v pracovní dny. S tím jsme vyráželi, a tomu jsme přizpůsobili celý režim. Bylo to náročnější, ale šlo to. 

Lenka (grafika, ilustrace) měla práce o dost méně, a věnovala se jí, když jsem byl s Tobíkem já a nebo když malý spal v autě.

Pracovní nasazení v Řecku.

Měli jsme štěstí na počasí, většinu času jsme měli relativně hezky (minimálně moc nepršelo, jen pár dní), a když bylo třeba být vevnitř, Tobíka ještě šlo zabavit na posteli, takže se práce dala s fungováním v dodávce a kolem ní skloubit celkem dobře. Teď jsou mu skoro dva roky a ano, už to moc nejde a řešíme úpravy dodávky tak, aby to šlo aspoň trochu. 

Skvělým pomocníkem pro soustředění jsou kvalitní sluchátka s ANC (active noise canceling - potlačení okolního hluku), díky kterým neslyšíte ruchy z okolí. Už asi 6 let používám Sony WH-1000XM3 a nemůžu si je vynachválit.

Kdo se staral o malého?

Oba, ale většinu času Lenka, já jsem potřeboval víc pracovat. Šlo to vcelku dobře, protože Tobík velkou část dne prospal. Buď v autě, takže jsme měli volno, a nebo v kočárku. Kromě nočního spánku spal ze začátku třikrát přes den, později dvakrát, takže v Řecku jsme uspávali nejdřív v nosítku, a později pak v kočárku - na jeden spánek s ním šla Lenka, na druhý já, a na ty dvouhodinové procházky po pobřeží s láskou vzpomínám doteď.

Usínání v nostíku a procházka po řecké pláži.

Nebylo vám to auto malý? Umíte si stejnou cestu představit teď, když jsou malému dva roky?

V roce 2022, kdy Tobíkovi na cestě 6-9 měsíců to šlo, protože si vystačil s málem a v autě ho šlo zabavit na posteli. Když jsou teď Tobíkovi dva roky, je větší a všude potřebuje běhat, podobnou cestu stejným autem si představit neumím. Proč?

  • pracovní místo a klid - to by teď nebylo jak udělat. Místo jakž tak ano, klid ne.
  • spaní - na postel už se ve třech nevejdeme
  • prostor "na fungování" - celkově je auto trochu stísněné. V hezkém počasí to není problém, jsme prostě venku, ale potom, když několik dní prší, to problém je.
  • Lenka na Tobíka za jízdy nedosáhne - Tobík sedí vedle mne na spolujezdci, Lenka na jednosedačce vzadu. Já řídím, a Lenka Tobíka nemůže zabavit, podat mu hračky, jídlo atd. Když byl menší, šlo to, teď se častěji hlásí o pozornost a je to problém.

Ještě teď budeme zkoušet auto lehce přestavět. Dáme tři místa dopředu, abychom mohli jezdit vedle sebe. Tam se také pokusím udělat si nějaké místo na práci. Zadní sedadlo s pásem dáme pryč, odstraníme skříňku za ním, a dozadu dáme provizorní sezení s dodatečným úložným prostorem, které půjde složit na jednolůžko. Pak to možná půjde, i když s odřenýma ušima. 

Zkusíme to a uvidíme, ale většímu autu se asi nevyhneme. Prostor ničím nenahradíte, a nějaký komfort na delší cestě je potřeba. 

Kdybychom podobné cesty nepotřebovali spojit s prací a jeli prostě na výlet, auto této velikosti nám nejspíš stačí. Ale spojení cesty s prací je pro nás aktuálně to, díky čemu si podobně dlouhé cesty můžeme dovolit. A jet například do Řecka na 14 dní a z toho několik dní strávit jen přesunem, nás vůbec neláká. Do budoucna uvažujeme o alkovně a nebo náklaďáku s boxem, i za cenu toho, že se s tím nedostaneme na spoustu krásných míst, která jsme během této cesty navštívili. 

Bylo všechno tak růžový jak to vypadá?

Nebylo, samozřejmě. Nějaké menší komplikace byly, ale nic zásadního. Jaké?

  • cestování s prckem je náročnější než cestování ve dvou, a je potřeba se tomu dost přizpůsobit, což jsme se učili za pochodu - byla to naše první společná cesta.
  • někdy jsme místo na přespání hledali déle než bychom chtěli - občas jsme prošvihli čas na zahájení nočního spánku, Tobík usnul v autosedačce, museli jsme ho pak přenášet, při čemž se většinou vzbudil, a to pak bylo velký mrzení... :)
  • zjistili jsme, že větším autem bychom nepohrdli - ale zase bychom se s ním nedostali na spoustu míst. Holt něco za něco. Třeba někdy :)
  • menší porucha na autě (načatá přední poloosa) - nebylo nutné ji řešit, ale preventivně jsme chtěli, čekalo nás ještě pár tisíc kilometrů. Strávili jsme kvůli ní pár dní v kempu, dva dny na hotelu v Sarajevu, když auto bylo v servise, a nakonec jí kvůli absenci vhodného dílu stejně neopravili - ale dojeli jsme s ní bez problémů domů
  • občas byl problém sehnat vodu, ale nic co by neřešila chvilka jízdy a hledání
  • občas došla elektřina - 400 Wp solár nám v listopadu/prosinci v Řecku většinu dní nedával víc než 80-150 W (slunce svítilo často, ale už bylo nízko a dny krátké).

Drobné komplikace, které bohatě vyvážily pozitivní zážitky.

Jsme moc rádi, že jsme se na tuhle cestu vydali a nikdy na ni nezapomeneme. Jasně, Tobík si z toho asi moc pamatovat nebude, ale ty stovky fotek, co jsme si přivezli, mu mu snad poslouží jako krásná vzpomínka.

Dotazy? Sem s nimi!

Pokud máte jakýkoli dotaz, klidně se ptejte pod souvisejícím příspěvkem na našem Facebooku nebo Instagramu. Na stejné téma natočíme také video pro náš YouTube kanál

Díky, že jste dočetli až sem, a děkujeme, že nakupujete na e-shopu Nomádem.cz, bez vás, našich zákazníků, by podobné články nikdy nevznikly. Na viděnou u dalšího článku v našem magazínu a nebo ve videu na našem YouTube kanálu.

Další zdroje o cestování s dodávkou s dětmi:

Vybíráme z e-shopu Nomádem.cz

Najdete u nás vše pro přestavby dodávek, karavany a kempování.

Líbil se vám tento příspěvek? Pošlete ho dál...



Kam dále?

Dva roky bydlení v dodávce - tříčlenná rodina + dva psi
Rozhovory

Dva roky bydlení v dodávce - tříčlenná rodina + dva psi

27.03.23 10469x přečteno

Přestěhovat se do dodávky, nemuset platit nájem, a za ušetřené peníze vyrazit na velkou cestu. To byl plán české rodiny, která už dva roky bydlí na šesti metrech čtverečních. Co je k tomu vedlo? Jak to zvládají? Co na to okolí? Co elektřina, praní a ostatní potřeby? Na to a hodně dalšího jsme se Veverkových zeptali v rozhovoru, a navíc se podíváme, jak v jejich malém domě na kolech vypadá.

Přečíst
Domácí výuka dětí (homeschooling) pro cestovatele
Návody a postupy

Domácí výuka dětí (homeschooling) pro cestovatele

04.01.20 Víťa Válka 6106x přečteno

Cestujeme na dlouho a se dvěma dětmi. Nejčastější dotaz, který se nás lidé ptají se týká našich dětí a školní docházky. Přiznávám, že než holkám škola začala, taky jsme počítali s tím, že se školou celé naše cestování padá a nasedáme do kolejí obyčejného života. Ale nestalo se! Pojďme mrknout na to, co vše je možné.

Přečíst

CZK EUR

Přihlášení zavřít