Na Novém Zélandu se dřív živil všelijak – myl záchody, trhal rajčata, stavěl kolotoče, a kolikrát se dostal do situací, kdy měl poslední dolar v kapse. Pokaždé se s tím nějak popral.
Když po několikáté přišel o práci, došlo mu, že to chce změnu – za dolar si v aukci koupil klavír, z našetřených peněz pořídil auto které přestavěl na obytné, a vyrazil rovnou za nosem.
Noty moc neřeší, hraje především klavírní improvizace. Každá skladba je tak jedinečná, co zahraje, už nezopakuje. Nechává se inspirovat okolní přírodou a místem, kde právě zastavil.
“Když komponuju tu hudbu veprostřed přírody, mám neuvěřitelný výhled 180° do všech stran. A tu krásu, kterou vidím, přeložím do jazyka, kterému lidi rozumí bez ohledu na to, jakým jazykem mluví.”
Hraním si i vydělává. Někdy dolar na hodinu, jindy dvě stě.
“Jsou to úžasné momenty kdy člověk hraje klavírní improvizace lidem zdarma a nechává pouze ty lidi, aby sami zvolili hodnotu.”
Dozvěděl jsem se o něm na základě reportáže z pořadu Gejzír (ČT), ze které vychází i tento článek. Tady je celá reportáž:
No, a takhle nějak to vypadá, když Vojta hraje:
Vojtu můžete sledovat na:
