Na svatební cestu obytňákem (+ video)

Byl přesně týden před odjezdem a my se strýcem dosvářeli konstrukci z jeklů. Docela na knop, ale pořád jsem věřil, že všechno stihneme vyřešit alespoň provizorně, aby se „dalo bydlet“. Během dne a půl jsem konstrukci dvakrát natřel a za posledních 5 dní před odjezdem jsme s truhlářem Michalem obložili konstrukci překližkou. Co všechno jsme za tu chvilku stihli můžete vidět průběžně na fotkách.

Svařování konstrukce zabralo dohromady asi 40 člověkohodin, to základní obložení a prvních pár skříněk dalších asi 30 člověkohodin a přibližně dalších 8 hodin manželka lakovala bezbarvým zdravotně nezávadným vodou ředitelným lakem.

První problém co bylo třeba vyřešit byla elektřina. V plánu bylo stihnout umístit solární panely na střechu a zakoupit zbytek příslušenství – mimo jiné i baterii s měničem. Bohužel jsme to pro účely cesty museli řešit provizorně zejména z časových důvodů.

Zakoupil jsem druhou obyčejnou baterii, kterou později využiji do jiného auta, umístil jsem ji pod řidičovu sedačku a ze startovací baterie dodávky jsme vyvedli s automechanikem Martinem dráty tak, abychom po cestě mohli dobíjet baterii pod sedačkou. Zakoupil jsem obyčejný 350W měnič, abychom měli 220V na nabíjení počítače a potřebných věcí. Baterie pod sedačkou sloužila celý čas na pohon autochladničky, když jsme zrovna nejeli. Na jízdu jsem zapojil nabíjení, po zastavení jsem nabíjení odpojil (vybíjela by se startovací baterie) a napojil na baterii pod sedačkou autochladničku. Splnilo to účel, bylo to rychle zařízené a stálo to relativně pár korun.

• funkční postel
• baterie pro pohon autochladničky, když zrovna nepojedeme
• 350 W měnič na dobíjení notebooku, kdyby nastal pracovní problém
• kempinkový plynový dvouploténkový vařič
• kempinkové stoličky a stolek
• pár skříněk bez dvířek, výsuvné prodloužení kuchyňské desky, výklopná venkovní police a výsuv na vařič

Usoudili jsme, že s tím budeme schopni vyžít a mohli jsme tedy vyrazit v plánovaný den.

V pátek ráno jsme zaparkovali v Benátkách za 21 EUR. Poté co jsme za dálnici do Benátek zaplatili bezmála 18 EUR se nám docela protočily panenky. Nějaké informace jsem o dálnicích v Itálii měl a potvrdilo se bohužel to, co jsem se dočetl. Přibližně 9 EUR/100 km a v horách ještě více.

Přesun do Verony ještě rovněž byl po dálnici. Ve Veroně jsme si zakoupili datovou SIM kartu, abychom měli přístup k informacím a pracovním e-mailům pro kontrolu, zda někde není opravdu průšvih. Rovněž určitě doporučuji, i kdybyste jeli jen na dovolenou. 10 Gb za 30 EUR se mi nezdálo tak strašné, abychom do toho nešli. Stačilo předložit pas, domluvit se kolik dat potřebuji a za pár minut to bylo vyřešené. SIM jsme měli od italského telecomu – TIM.

Skvělým tahem se ukázalo pořízení městských koloběžek na krátkou vzdálenost. Složené jsou hned a hodně to zrychlí krátké přesuny, když jsme někde zakempovaní. Jezdili jsme na nich například na večeři, do obchodu na nákup nebo na pláž. Podle situace, ale využívali jsme je prakticky denně včetně prvního aktivně stráveného dne, který jsme zakončovali v Sirmione u Lago di Garda. Parkování na parkovišti pro kempery 21 EUR byl očekáváný a předem zjištěný náklad, který jsem si nalezl ještě před cestou na Karavan fóru.

Hned první večer u Lago di Garda jsme odzkoušeli vaření na venkovní výklopné polici, které se osvědčilo hlavně když venku nefoukalo. Vařením venku zabráníte vniknutí veškerého tepla z vaření do auta a to se hodilo.

Další den jsme přes Pisu přejeli až na západní pobřeží. Zhruba půl napůl jsme jeli po dálnici a mimo ní. Dálnici jsme volili již jen pro přejezdy hor a mimo hory jsme jezdili mimo. Mnohdy po pěkných a třeba i dvouproudých silnicích to nebyl zase takový problém zvláště ve chvíli, kdy s dodávkou „na spotřebu“ stejně jezdíme okolo 100km/hod. Přespali jsme na parkovišti, kde se vybíralo parkovné jen do 18 hodin. Vše bez problémů, i když kempování mimo kemp je zakázané. Naše heslo znělo „neprovokuj“. Auto nenápadné je, člověk ani nepozná, že v něm někdo spí, když je vše okolo auta uklizené. Ráno jsme se sbalili a popojeli si dále.

Dlouhou dobu se nám nedařilo najít rozumné místo na přespání. Nakonec jsme dojeli až do Viareggia a tam zaplatili docela drahý kemp. Nasčítalo se to díky psům a výsledná částka byla 42 EUR za noc. Bez teplých sprch. To mě donutilo začít pátrat po dalších možnostech jak najít místa, kde bude možné přespat za rozumnější nebo žádný peníz. Asi hodinku jsem hledal kde se dalo a nakonec jsem narazil na aplikaci park4night. Tahle aplikace nás v dalším průběhu cesty doslova zachránila. Ukázala nám místa, na která by člověk jen tak nenarazil. Dokonce jsme po cestě přidali i místa nová. O aktuálnost databáze míst se stará komunita, jsou k dispozici fotografie místa, popis nabízených služeb, přibližné ceny a komentáře lidí, ze kterých se dá ledacos vyčíst. Určitě hodně doporučuji.

Další noc jsme díky této aplikaci parkovali v super kempingové vesničce Seven hills hned nad Římem. Potřebovali jsme někde trochu klidu na přespání a díky nezkušenosti jsme zase sáhli po kempu. Nicméně za 16 EUR jsme dostali možnost připojení elektřiny, teplé vody co hrdlo ráčí a klid. Děkoval jsem výše zmíněné aplikaci :). Každé ráno jsme si dopřáli kávu díky tomuto AEROPRESSU bez potřeby elektřiny a každý večer jsme si vařili podle chuti na plynovém vařiči.

Následovaly dvě noci v hotelu, který jsme využili na to, aby se nám psi neupekli v autě nebo v centru města. Tyto dvě noci jsme trávili v Římě, kde první den jsme stihli Vatikán a druhý den jsme věnovali čistě centru Říma jako takového. Starověký Řím mám rád. Auto jsme měli zaparkované v bílé zóně, kde je možnost parkovat 3 hodiny zdarma a pak by měl člověk dle cedulí odjet. Paní z hotelu nás ale ujišťovala dvakrát (doptával jsem se ji, že nejsem blbej a umím číst), že je to v pořádku, že je to bezplatná zóna. Vzhledem k tomu, že jsme byli v Itálii a tam jsou pravidla tak nějak ohebná, tak jsme se ji rozdholi uvěřit a dopadlo to dobře.

Postupně jsme vždycky přes výše uvedenou appku našli, co jsme potřebovali. Otrkali jsme se a poměrně dost jsme spali na divoko v přírodě podle toho, co jsme měli tak nějak po cestě k dispozici. Mezi hotely v Římě a Rimini bylo 5 nocí, z nichž třetí noc jsme přespali opět v kempu se sprchami. Zde jsme si i za 4 EUR vyprali špinavé oblečení a bylo nám fajn. Opět jsme předem věděli, do jakého kempu jedeme, jak to tam chodí a vypadá, že je k dispozici bezplatně teplá voda apod.

V Rimini jsme si již jen užili zbytek této netradiční dovolené, zahráli jsme si pinball a pár dalších super her v místní herně, prošli si park Italia in miniatura, zašli si párkrát na večeři a jeli jsme domů.

Celkově vzato to byla super zkušenost. Naučili jsme se nové finty jak najít místo na spaní, zjistili jsme, že zatím se zdá být v autě uspořádané všechno poměrně dobře. 130 cm široká postel je dostačující, vyloženě zbytečně jsme vezli snad jen sodastream, který by se ale na řadu dostal později. Díky malé a méněvýkonné lednici jsme se stavovali docela často na nákup, takže jsme prostě vystačili s balenou bublinkovou vodou a nebylo třeba to řešit sodastreamem. Možná to bylo i tím, že na to, že ho s sebou máme, nejsme moc zvyklí a před odjezdem jsme si koupili dva kartony minerálek. Tak třeba příště :).

Vystačili jsme si se dvěma desetilitrovými kanystry na pitnou vodu.

• Dořešit elektřinu, panely, baterii, měnič a vše co s tím souvisí
• Namontovat dřez a na střechu nádrž na vodu, ze které vyvedu ke dřezu přívod.
• Z nádrže na střeše udělat mezi otevřené zadní dveře sprchový koutek.
• Vyřešit plynovou rychlospojkou rozvod plynu tak, aby bylo snadnější dát si vařič ven a zpět dovnitř.
• Zateplit auto pěnou – naštěstí bude stačit vyndat ven jedinou skříňku, jinak se dá všude dostat i teď. Následovat bude obložení stěn pomocí tenčí překližky.
• Koupit a zabudovat pořádnou ledničku (větší a výkonnější než je chladící box).
• Koupit druhou sedačku řidiče a přemontovat ji na spolujezdce včetně záměny strany u pásů tak, aby vznikl průchod mezi sedačkami dozadu.
• zpevnit „viditelnou“ podlahu deskou a polepit ji PVC podlahou.
• Když bude rozpočet, tak pořídit otočné konzole na sedačky.
• Ušít venkovní kryty na přední a boční skla – aby teplo nepronikalo vůbec dovnitř a bylo odraženo ještě před proniknutím dovnitř.
• Koupit a namontovat střešní okno.
• V případě potřeby umístit další okno na boční posuvné dveře.

Martin (Nomádem.cz): Protože za námi Honza s Leou přijeli na návštěvu, hned jsem jim celý auto prolezl a natočil video tak mrkněte: 

Celou cestu jsme absolvovali v hodně provizorním prostředí, ale i tak jsme s autem byli spokojení. Bydlelo se nám dobře a jen jsme se utvrdili v tom, že to má smysl dokončit. Uvidíme jak rychle to půjde, každopádně auto využíváme hodně často k jeho původnímu účelu – psím výstavám a tak si myslím, že mě bude hodně lákat ladit další věci, abychom měli více pohodlí a další vymoženosti.

Romantika na cestě byla samosebou taky, ale článek jsem se snažil psát z pohledu auta, bydlení a cestování v něm. Popis památek a zajímavostí je na webu běžně k dostání, tak jsem nepovažoval za podstatné to tady tolik rozmazávat.

Honza Čech s manželkou a shibinama z Tribona kennel (+ FB stránka).