Abyste si nemysleli, že na těch cestách zažíváme jenom radosti, tady je článek s tím, co se nám zrovna moc nepovedlo.
Sdílet
Ať vidíte, že to není furt tak, jak vám ukazujou různý vanlife instagramy – pohoda, úsměvy, žárovky a cingrlátka rozvěšený po autě a rozházený v posteli jakože “hrozně útulno a chill” a podobně.
Byli jsme sice pryč jen měsíc a půl, ale něco málo jsme stihli.
Rozhtrhl jsem pneumatiku
…na dvou místech najednou tak, že je na vyhození. Povedlo se mi to za denního světla u Korintského průplavu, o obří závitový tyče, co čuměly z jasně viditelnýho betonovýho bloku. Nahodit rezervu, a jedem dál, no.
Vidíte ty závitový tyče? Já je neviděl.
Píchli jsme sice za světla, ale během chvíle se setmělo.
Propíchl jsem zadní vrata
Jo, propíchl. Jako ten plech. Asi o roh nějakýho balkonu při otáčení v uličkách jednoho řeckého městečka. Opravil jsem to tejpou.
Odřel jsem někomu auto
Zapadli jsme při pokusu o vjetí na pláž
Ty oblázky co vypadaly jako relativně pevnej povrch se pod váhou na přední nápravě prostě rozestoupily. A se Sprinterem s náhonem na zadek a bez uzávěrky nebyla šance to vykopat a vyjet zpět, protože svah se pod pravým zadním kolem rozpadal. Kdybych to kopal, jsme tam doteď. Takže 50€ strejdovi bagristovi z vedlejší vesnice, a jedem dál.
Máme baterii před smrtí a komplikuje nám to cestu
Myslím tu nástavbovou baterii. Párkrát v minulosti jsem ji nevědomky vytřískal nadoraz a navíc nechal celkem dlouho bez dobití, což jí moc neprospělo. Teď neudrží napětí a je hned vybitá. Museli jsme tomu přizpůsobovat pracovní režim – pracovat dýl do noci jsme nemohli, protože nám dojde šťáva.
Někdy ty místa na spaní nejsou ono
Jasně, někdy je to pohoda s výhledem na pláž. Jindy je to ale těsně u silnice, kde každou chvíli jezdí auta a smrdí prochcaný odpadky, co se válí kolem. Tak to prostě je. (jo, P4N znám, a ne, nechci ho používat)
Panoramata taky vždycky nejsou
Přikládám fotku ze začátku krátkého treku v Bosně, kde prý jsou super výhledy a pěkný výšlap k jezeru. No, když jsme v noci po rozbitý cestě, kde jsme 15 km jeli hodinu, přijeli, bylo vidět asi na dva metry a sněžilo. Ráno už nesněžilo, ale stejně jsme radši nikam nešli.
Na začátku treku v Bosně.
… cestou do Thethu v Albániii jsme si užili velice podobných výhledů
Tak, to by bylo. Jasně, není to nic zásadního, auto fungovalo, nenabourali jsme, v pohodě jsme se vrátili. Ale některý věci znepříjemní den a přišlo mi fajn to zveřejnit ať je vidět, že není každej den jen posvícení…
Chtěli offroad s expediční nástavbou, tak si ho prostě postavili a vyrazili s ním na 35.000 km dlouhou svatební cestu do Mongolska a na Sibiř. Mongolské rolety, spousty brodů, rozbité mosty na Bajkalsko-Amurské magistrále, kempování v sibiřských -30°C. To vše a mnohem víc zvládli s tímhle autem, které si dnes představíme, a o cestě napsali krásnou knihu a natočili film.
Obytný prostor o délce 8,9 metru, celkové délka 11 m včetně oje. Tohle je bez nadsázky pojízdný byt. Pojďme se podívat, jak to v něm vypadá, funguje, a jaké jsou zkušenosti jeho majitele.
Z náklaďáku s vysokozdvižnou plošinou expediční speciál. Co vše to obnáší? Tomu se věnujeme v našem seriálu, v jehož novém dílu se zaměříme na přípravu podvozku a šasi a celkovou renovaci auta. Majitel Hanuš nechtěl nic ponechat náhodě, takže to vzal z gruntu, aby nemusel řešit opravy na cestách - však uvidíte sami.